Původně gotický hrad z konce 13. století, chráněný dokola vodním příkopem, přestavěn a rozšířen na renesanční zámek v 16. století, upravován po požárech.

Celý zámek adaptován v 19. a 20. století.

facebook.com/zamek.novabystrice

Novobystřický zámek, Bystřický hrad, bývá sice poprvé připomínán podobně jako město Bystřice v listině z r. 1341, avšak jeho existence se předpokládá již ve 13. století. Původně nejspíš býval ze všech čtyř stran obehnán hlubokým příkopem a valy či hradbami. Nejstarší, dodnes zachovalou částí zámku budou nejspíš spodní sklepy (dříve přízemí) na východní straně, jejichž zdi jsou 1,7 m široké a zbytky obranné věže na druhém nádvoří se dvěma okny z 15. století (je zde několik starobylých kamenných šneků), ostatek pochází až z konce 16. a počátku 17. století.

Novobystřický zámek v přibližně dnešní podobě je renesanční stavbou z roku 1610-1611. Z náměstí je vidět pouze renesanční fasádu západního křídla zámku s balkónem v prvním poschodí. Z této strany byl zámek později přestavěn v raně klasicistním stylu a zvýšen o jedno poschodí. V letech 1602-1615 vlastnil panství Radslav Kinsky ze Vchynic a Tetova. Po velkém požáru z roku 1607, kdy město a zámek zčásti lehly popelem, nechal zámek od základu znovu obnovit. Povolal stavební mistry z Lombardie, kteří postavili na druhém nádvoří na zachovalé přízemí dokonce dvě poschodí v tehdejší pozdní renesanci (dok. 1611). Po této obnově byl zámek popisován následovně: „Zámek Neubistritz byl postaven od základu znovu, má pěkné, přepychové, pohodlné komnaty s dvěmi otevřenými verandami nad sebou a dva velké ozdobné sály, přičemž z jednoho lze projít přímo do kostela na chór, kde se nachází pěkné ozdobné oratorium pro dvě osoby…V zámku se nachází velká klenutá kuchyň, studna, dále 4 významné klenuté sklepy, v nichž je možno skladovat až 700 beček vína, pekárna. ..V zámku je konírna pro 40 koní, velká zahrada, ohrazená vysokou zdí, v níž rostou na záhonech nejrůznější květiny.V blízkosti zámku se nacházejí pěkné lázně.“ (Kollmann, Kronika 1867). Nedaleko zámku v pivovaru se jednou, někdy i dvakrát týdně vařilo 40 sudů piva a v okolí se pěstoval chmel. Radslavu Kinskému se panství líbilo a staral se o ně.

Když procházíme z předního zámeckého nádvoří branou na zadní nádvoří, spatříme zde také znaky Vchynských (pravo) a Vřesovců (vlevo), které drží po obou stranách lvi. Pod štítem je vytesána lví hlava, držící kruh a v něm je zavěšena růže. Nad erby čteme nápis Sors mea ex manu dei, tj. Osud můj v rukou božích. Pod pravým znakem je napsáno: Radslav starší ze Vchynic a Tetova ma Teplici a ….a Nové Bystřici, J.M. Císařský rada a soudce zemský léta 1611, pod levým znakem Estera Vchynská rozená z Vřesovic na Teplici a….a Nové Bystřici. Také spojení zámku s oratoriem kostela sv. Petra a Pavla pochází již z této doby.

 Nejozdobnější částí zámku se však stala na východní straně přízemní kolonáda a nad ní arkáda s štíhlými jónickými sloupy v prvním patře, obojí devět metrů dlouhé a skoro šest metrů široké, v 17. století se jim říkávalo altány. Na té straně zámku, kde jsou arkády, se též nachází přes 13 m dlouhý a 7 m široký sál, sklenut podobně jako je tomu i u vedlejší komnaty a předsíně valenou klenbou s lunetami. Křídla, stejně jako věž, byla ozdobena napodobenou rustikou.

Proč Radslav Kinsky takto zvelebené panství prodal již roku 1615 Lucii Ottilii Slavatové z Hradce není známo. Rovněž po požáru roku 1651 nechal Adam Paul Slavata zámek znovu vystavět. Koncem 17. století byly stěny zámku pomalovány červenými, spirálně rýhovanými sloupy, spočívajícími žlutými patkami na vysokých modrých podstavcích a v zámku se kromě jiného nacházel archiv, knihovna, obsahující mj. vzácné starší přírodovědecké a zeměpisné spisy, pěkná sbírka nerostů, apotéka a zbrojnice. Z dalších zámeckých komnat lze zmínit například světnici Adamovu, Ferdinandovu a Leopoldovu, starou tabulnici, novou tabulnici, horní tabulnici panskou, horní tabulnici pro úředníky, kuchyň či spižírnu. Nacházela se zde však ještě řada dalších místností.

V 17. století byl k bývalé věži přistavěn byt správce zámku. Také uvnitř byl zámek vyzdoben pěknými nástěnnými malbami. Za Jana Jiřího Jáchyma Slavaty býval zámek dokonce v tak krásném stavu a tak honosně zařízen z množstvím obrazů zámeckých pánů a jejich rodin, že by jím podle učeného Bohuslava Balbína nemohl opovrhnout ani kníže a spatřit ho by pokládal za štěstí. (Balbín hovoří ve spisech z r. 1681 např. o historických obrazech Dobývání Prahy a Bitva na Bílé hoře.)

Dokonce i po požáru roku 1691 byl zámek znovu vystavěn, po dalším ničivém požáru roku 1774 však již hraběnka Terezie z Trautmannsdorfu z finančních důvodu dokázala zpustošený zámek obnovit pouze zčásti a na zimu raději jezdívala do Vídně. Druhé patro starší části zámku už od té doby zůstalo neobydleno.

Roku 1810 nechal tehdejší majitel panství František Loubal z neobydleného patra vytrhat mnoho železa pro nově zřízené hamry, v důsledku čehož se zdivo počalo trhat a roku 1843 bylo patro sneseno úplně.

V druhé polovině 19. století se v zámku nacházela též tkalcovská škola a byt jejího ředitele (ke škole byly na severní straně upraveny zvláštní schody), mateřská škola a hospodářské úřady.

Posledním majitelem zámku byla od roku 1909 židovská rodina Bruno Kerna, majetek jim však byl vyvlastněn.

Od 2. října 1914 do 15. listopadu 1918 byl v prvním poschodí zámku umístěn vojenský lazaret. Také čsl. vojenská posádka, čítající 800 mužů, pobývala v prosinci a lednu 1918-19 na zdejším zámku. Roku 1924 byl proveden československou státní památkovou péčí stručný popis zdejšího zámku, v němž se poukazuje zejména na jeho vnější vzhled, ozdobný sál ve východním zámeckém křídle a park s pěknými starými stromy a majitel je žádán, aby zámek, zámecký park i pozdněbarokní letní zámeček v Terezíně nad Albeří udržoval v dobrém stavu a změny prováděl pouze se svolením státního úřadu. Roku 1929 byl zámek uznán památkovým úřadem za historickou památku a současně byly v zámeckém objektu provedeny některé drobnější úpravy jako položení parketových podlah či obnovení starých rokokových ornamentů.

Od konce 2. světové války zámek postupně chátral. Ani po roce 1989 nemělo město finance na udržování této památky a tak jej prodalo soukromému majiteli.

zdroj: www.novabystrice.cz